středa 25. května 2016

Predátor: Betonová džungle - Nathan Archer

S horkem začíná lovecká sezóna a lovnou zvěří tentokrát budou lidi. Predátoři se opět přiletěli trochu pobavit a nasbírat pár loveckých trofejí. New York se má na co těšit...


     New York má velké problémy s extrémním horkem, které způsobuje lidské šílenství, takže policie musí neustále řešit nějaké spory i vraždy, protože lidem došla trpělivost. Třeba jeden manžel zastřelil brokovnicí manželku jen proto, že mu sebrala poslední chlazené pivo a nechala ho zteplat, ale hlavně se dívala na Tak jde čas. Není divu, že detektivy Rashe a Schaefera nepotěší případ brutálních vražd na členech dvou drogových gangů. Nadřízení sice tvrdí něco o válce gangů, ale tady jde o něco jiného, protože bestialita vražd byla doslova nelidská – těla stažená z kůže nebo utržené hlavy, které se nenašly. Navíc se do toho plete armáda, která se snaží vše ututlat.
     Po té, co se Schaefer utká s jedním z vrahů a ten jej označí neznámým zařízením, je jasné, že jde o mimozemskou zábavu, která se pro Schaefera stává osobnější, než by mu bylo milé. Vzpomene si totiž na hospodské vyprávění svého bratra Dutcha, který se údajně setkal během tajné vládní operace v džungli s neznámým protivníkem, který pozabíjel celou jeho jednotku a jen Dutch přežil. Souvisejí tyto dva případy? To musí Schaefer rychle zjistit a armádě se to nebude vůbec líbit...

     Predátoři jsou moji milovaní mimozemšťané, které prostě žeru. Jejich Lov na lidi je legendární a první film s Arným je prostě správná mimozemská střílečka. Bohužel další filmová zpracování dosti pokulhávají a nejvíc mi leží v žaludku druhý díl Predátora, který se odehrával v New Yorku. Jenže filmaři to naprosto pohnojili a udělali z toho frašku.
     Tahle kniha zpracovává děj tohoto druhého dílu, ale skutečně jej pojala jako pokračování jedničky a ve stejném stylu – takže hlavní hrdina je velký borec, který bez problémů rozchodí pád z několika pater (dopadl na pytle odpadků) a dál může honit po celém městě mimozemské „zkurvysyny“ (cituji Schaefera).
   „Uklouzl jsem,“ prohlásil. „Na banánové slupce.“ Vykašlal chuchvalec krve. „Slyšíš mě? Nikdo tam nebyl. Uklouzl jsem. Byla to nehoda!“
Rasche přikývl.
   „Rozumím, chlape. Byla to náhoda.“ teprve teď si všiml, že Schaefer něco svírá v jedné ruce, něco zvláštního. „Co to, sakra, je?“ zeptal se a vzal to do ruky.
   Schaefer pustil masku a vydechl. „Sebral jsem... tomu zkurvysynovi čepici...“
   A znovu omdlel.
(str. 84)
     Vláda se nám tu zase skvěle předvedla v jejím nejlepším světle – oni přece nechtějí ty vyspělejší mimozemšťany naštvat, tak je prostě nechají, ať se ve městě trochu pobaví, pak snad odletí. :-)
   „Vypadá to, že z našeho přítele detektiva Schaefera je už teď mrtvola. Venku v džungli bude ta příšera ve svém živlu, zatímco newyorský policajt se tam bude vyjímat jako kněz v bordelu...“
(str. 124)
     K její nelibosti se na scéně objeví detektiv Schaefer, který to bere osobně a rozhodl se přijít na kloub záhadným bestiálním vraždám, což ho přivede do nebezpečných situací. A po zabití jednoho z mimozemšťanů je jasné, že v New Yorku po jeho zásahu nezůstane kámen na kameni. Kam se na Schaefera hrabou Avengers. On je člověk a dokáže pořádně nakopat těm vesmírným hnusným ksichtům jejich zeleno-žlutý prdele, co na tom, že při jeho akci zboří půl města.

     Detektiv Schaefer je policajt ze staré školy, neúplatný, drsný a ke zločinu neústupný. Jen už je z toho všeho trochu unavený, navíc si během služby nadělal dost nepřátel, kteří by ho nejraději viděli mrtvého. Se svým parťákem Raschem dělali na drogovým, ale po malém incidentu, při kterém jeden drogový boss vypadl z okna, byli oba přemístěni na oddělení vražd. Prý, aby si odpočinuli. Ha, ha! Vlna veder všechno změní a lov predátorských mimozemšťanů jim práci nikterak neusnadní. Navíc jim je v patách armáda, u které vážně nevíte, na čí straně vůbec stojí. :-)
   „Jezdí sem na lov. Rádi pronásledují svoji kořist. Jsou lidé, kteří si myslí, že ty věci vyhladily dinosaury – lovily je, dokud je nevyhubily. Pro mě za mě, klidně to může být pravda – pravdou mohou být i ty kecy z Enquireru o mimozemšťanech a starověkých astronautech. Jeden chlapík tvrdí, že nás ty věci vypěstovaly, pomohly nám s technologií a iniciovaly války, jen aby získaly zajímavou kořist – a podle toho, co víme, může mít ten člověk klidně pravdu. Možná přichází jen od doby, kdy po sobě začali lidé střílet. Možná je sem přivábil zápach střelného prachu. My prostě nevíme. Nevíme o nich vůbec nic. A vše, co jsme si mysleli, že víme... No, nikdy jsme nepředpokládali, že se dostanou tak daleko na sever.“
(str. 232 - 233)
     Kniha je prostě super sci-fi mimozemský brak, který si na nic nehraje a to je na něm to nejlepší. Skvělé akce, střílečky a pěstní souboje s predátory, kteří mají oproti lidem mnohem vyspělejší technologii, ale zároveň si libují v boji a lovu.
     U čtení se ani na okamžik nenudíte a při některých situacích můžete klidně prskat smíchy, třeba když detektiv Rasche zatkne jednoho z mimozemšťanů pomocí protitankové střely.
   Příšera se začala obracet.
   „Jste zatčen...“ začal Rasche, když zvedal a zaměřoval těžkou protitankovou střelu vyrobenou v Sovětském svazu, kterou sem přitáhl z dodávky. Jen bůh věděl, na co to Jamajčané chtěli použít.
   Pak si teprve mohl příšeru dobře prohlédnout. „A kurva.“
   Stiskl spoušť a raketa za zlomek sekundy překovala vzdálenost mezi ním a monstrem.
   Ale Schaefer se stále domníval, že je vetřelec schopen uskočit; věděl, že rychlý je na to dost – ale neuskočil. Možná byl příliš překvapený.
(str. 250 - 251)
     Akčních scén je tu dostatek, ale na ten závěr to nemá. Velkolepé finále, které stojí za to! Je potřeba predátorům konečně vysvětlit, že si vybrali špatnou planetu na svoji loveckou výpravu... :-)

     Promiňte mi mou neobjektivnost, ale já se do téhle knihy prostě zamilovala a musím se zase po dlouhé době podívat na film Predátor. Boží sci-fi, který si mě získalo. Vážně, je to hloupý brak, ale prostě boží. :-D Nemůžete od něj očekávat nic, ale přesto si čtení užijete a ani nebudete vědět, zda máte fandit hlavnímu hrdinovi nebo mimozemšťanům.

Název: Predátor: Betonová džungle (orig. Predator: Concrete Jungle, 1995)
Autor: Nathan Archer
Překlad: Jan Měchura
Vazba: Brožovaná
Počet stran: 296
Vydal: Perseus, 2003 (1. vydání)

2 komentáře:

  1. To je úžasné! Já miluji takovéto knížky, zvláště v létě, a vůbec jsem nevěděla, že se dají najít i Predátoři... Senzace, strašně moc Ti děkuji za tento tip :)) Měj se krásně, Zdeňko :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo, je to prostě oddychovka. Jinak mám ještě dvě knihy Vetřelci versus Predátor. Není to tak akční jako tohle, ale taky se mi moc líbí. :-)

      Vymazat

Velmi děkuji za váš komentář.