Strýček Ludvík v honduraských stepích - Jannec Levi
Téměř až
dobrodružně pohádkové příhody hodného strýčka Ludvíka, které pobaví a dovolí
dětem i dospělým snít...
Strýček
Ludvík je známý svými podivuhodnými dobrodružnými příběhy, které rád vypráví
svému okolí. Starší Jakub a rodiče mají strýčka Ludvíka za milého a přátelského
podivína, který má velkou fantazii. Jen malý Cyril jeho příběhy zbožňuje a hltá
každé slovo od strýčka Ludvíka.
A
tak si pojďme přečíst, jak strýček Ludvík uvízl na mraku v zemi obrů, jak
mu zachránily život jeho čtyři vlasy, jak se stal švábem, jak dělal dvorního
šaška v Opačném království a jak se vypořádal se strašidlem, které
požíralo všechny příběhy...
Kniha je prvním
dílem série o příhodách strýčka Ludvíka, které jsou bohatě ilustrované a svou
fantazií i humorem si jistě získají nejen malé, ale také velké čtenáře. Ideální
pro četbu dětí s rodiči. Tak už na nic nečekejte a vydejte se na velká
dobrodružství.
Strýček Ludvík
může působit jako komická postava, která bojuje s větrnými mlýny a trochu
to tak možná je, ale je dobrosrdečný a všechno myslí dobře. Má zajímavé
postřehy, třeba v Opačném království se chodí po rukách a můžete se
dozvědět, kde leží země obrů.
Pro dospělé to
jsou humorné příhody, ale pro menší děti se jedná o velkolepá dobrodružství
hodná obdivu, při nichž mohou dojít až na konec světa.
„Aha, tenhle mrak!“ řekl strýček Ludvík. „Ano, to byl tvrdý oříšek. Nevěděl jsem, co dělat. Podíval jsem se dolů a země obrů byla daleko. A obři tam dole vypadali malinkatí jako zrnka písku. A stromy vypadaly úplně placaté - jako tráva. Nevěděl jsem, co dělat. Jak se z toho oblaku dostanu dolů? Když skočím, rozplácnu se a bude ze mě placka!Najednou jsem uviděl v dálce nějaké letící body. Upřel jsem tím směrem zrak a uvědomil jsem si, že ty letící tečky jsou divoké husy, které táhnou do teplých krajin...(str. 12)
Zároveň můžete v knize
pozorovat, jak děti rostou a mění se jejich uvažování. Zatímco malý Cyril příběhy
strýčka Ludvíka úplně hltá, žádný si nenechá ujít a některé možná až příliš
prožívá. Tak jeho starší brácha Jakub je už nebere vážně, on je přece velký
kluk. No, prostě puberťák, který na malé děti pomýšlí jako na mrňata, která
věří všemu.
Mě osobně nejvíce
zaujal motiv z posledního příhody, a to strašidlo, které požírá příběhy.
Může to znít fantasmagoricky, ale představte si, že by všechny knihy byly
prázdné, protože je vyžralo strašidlo. To už zní dosti děsivě a pro knihomola
nepředstavitelně až hororově. Jenže strašidlo se nezastaví před ničím, a poté
co spořádá všechny psané příběhy, tak se pustí do lidských příběhů z běžného
světa. Co kdyby si lidé nemohli povyprávět, jak se měli během dne? Prostě běžné
povyprávění o tom, co dělali? To jsou totiž také příběhy a to strašidlo je také
spořádá. To už zní katastrofálně pro celé lidstvo, že?
A tak je dobré mít
„hrdiny“, kteří se nezaleknou obludného strašidla a vydají se s ním bojovat,
stejně jako to udělal Strýček Ludvík.
Kniha se čte
velice snadno, ale zároveň donutí čtenáře přemýšlet nad jednotlivými příhodami,
které mohou znít směšně, ale rozhodně mají své kouzlo.
Strýček Ludvík v
honduraských stepích je krásná kniha pro děti, kterou mohu jedině doporučit.
Hodnocení: 80%
Název: Strýček
Ludvík v honduraských stepích
Autor: Jannec Levi
Ilustrace: Janiv
Šimoni
Překlad: Helena
Divecká
Vazba: Vázaná
Počet stran: 76
Vydal: Práh, 2012
(1. vydání)
Dětské knihy mám ráda, vracejí mě v čase.
OdpovědětVymazathttp://kniho.blogspot.cz/