pondělí 1. února 2016

Strýček Ludvík v honduraských stepích - Jannec Levi

Téměř až dobrodružně pohádkové příhody hodného strýčka Ludvíka, které pobaví a dovolí dětem i dospělým snít...


Strýček Ludvík je známý svými podivuhodnými dobrodružnými příběhy, které rád vypráví svému okolí. Starší Jakub a rodiče mají strýčka Ludvíka za milého a přátelského podivína, který má velkou fantazii. Jen malý Cyril jeho příběhy zbožňuje a hltá každé slovo od strýčka Ludvíka.
A tak si pojďme přečíst, jak strýček Ludvík uvízl na mraku v zemi obrů, jak mu zachránily život jeho čtyři vlasy, jak se stal švábem, jak dělal dvorního šaška v Opačném království a jak se vypořádal se strašidlem, které požíralo všechny příběhy...

Kniha je prvním dílem série o příhodách strýčka Ludvíka, které jsou bohatě ilustrované a svou fantazií i humorem si jistě získají nejen malé, ale také velké čtenáře. Ideální pro četbu dětí s rodiči. Tak už na nic nečekejte a vydejte se na velká dobrodružství.

Strýček Ludvík může působit jako komická postava, která bojuje s větrnými mlýny a trochu to tak možná je, ale je dobrosrdečný a všechno myslí dobře. Má zajímavé postřehy, třeba v Opačném království se chodí po rukách a můžete se dozvědět, kde leží země obrů.

Pro dospělé to jsou humorné příhody, ale pro menší děti se jedná o velkolepá dobrodružství hodná obdivu, při nichž mohou dojít až na konec světa.
„Aha, tenhle mrak!“ řekl strýček Ludvík. „Ano, to byl tvrdý oříšek. Nevěděl jsem, co dělat. Podíval jsem se dolů a země obrů byla daleko. A obři tam dole vypadali malinkatí jako zrnka písku. A stromy vypadaly úplně placaté - jako tráva. Nevěděl jsem, co dělat.  Jak se z toho oblaku dostanu dolů? Když skočím, rozplácnu se a bude ze mě placka!
Najednou jsem uviděl v dálce nějaké letící body. Upřel jsem tím směrem zrak a uvědomil jsem si, že ty letící tečky jsou divoké husy, které táhnou do teplých krajin...
(str. 12)
Zároveň můžete v knize pozorovat, jak děti rostou a mění se jejich uvažování. Zatímco malý Cyril příběhy strýčka Ludvíka úplně hltá, žádný si nenechá ujít a některé možná až příliš prožívá. Tak jeho starší brácha Jakub je už nebere vážně, on je přece velký kluk. No, prostě puberťák, který na malé děti pomýšlí jako na mrňata, která věří všemu.

Mě osobně nejvíce zaujal motiv z posledního příhody, a to strašidlo, které požírá příběhy. Může to znít fantasmagoricky, ale představte si, že by všechny knihy byly prázdné, protože je vyžralo strašidlo. To už zní dosti děsivě a pro knihomola nepředstavitelně až hororově. Jenže strašidlo se nezastaví před ničím, a poté co spořádá všechny psané příběhy, tak se pustí do lidských příběhů z běžného světa. Co kdyby si lidé nemohli povyprávět, jak se měli během dne? Prostě běžné povyprávění o tom, co dělali? To jsou totiž také příběhy a to strašidlo je také spořádá. To už zní katastrofálně pro celé lidstvo, že?
A tak je dobré mít „hrdiny“, kteří se nezaleknou obludného strašidla a vydají se s ním bojovat, stejně jako to udělal Strýček Ludvík.

Kniha se čte velice snadno, ale zároveň donutí čtenáře přemýšlet nad jednotlivými příhodami, které mohou znít směšně, ale rozhodně mají své kouzlo.

Strýček Ludvík v honduraských stepích je krásná kniha pro děti, kterou mohu jedině doporučit.

Hodnocení: 80%

Název: Strýček Ludvík v honduraských stepích
Autor: Jannec Levi
Ilustrace: Janiv Šimoni
Překlad: Helena Divecká
Vazba: Vázaná
Počet stran: 76
Vydal: Práh, 2012 (1. vydání)

1 komentář:

  1. Dětské knihy mám ráda, vracejí mě v čase.
    http://kniho.blogspot.cz/

    OdpovědětVymazat

Velmi děkuji za váš komentář.