Fejetony - Jan Neruda

Hodnotit dílo, tak velkého autora jakým byl Jan Neruda a jeho fejetony, je dost obtížné, až nemožné. Přesto jsem po nich sáhla v rámci výzvy Rok variability, v které je leden zaměřen na publicistiku. A hned na začátku musím říct, že svého výběru vůbec nelituji, protože to bylo velmi zajímavé počtení.


Je-li časopis švarným junákem, je fejeton kytkou na jeho klobouku – kytka po kytce vadne, junák zůstává junákem a denně nastrčí si kytku novou. Již z toho je vidno, jak „květnatý“ musí být ten, který kytky ty všechny dodává: květnatější než celá lučina, a někdy nestačí ani ta a fejetonista musí užít pařišť, skleníků, nebo se i – vypůjčit něco od souseda.
Ale těžké postavení má pan fejetonista, to mu musím sám dosvědčit! Měl-li bůh Janus dva obličeje pro celý „věčný“ život svůj, musí jich mít fejetonista do jediného roku alespoň sto, a každý jiný. Jednou nadšený, podruhé uslzený, potřetí dětinský, počtvrté mudrcký, popáté skotačivý atd. On musí bavit, ať již pravdou, nebo žertem.
z úvodu „Fejeton“ (str. 3)
Tato kniha obsahuje 24 fejetonů z pera Jana Nerudy, které vycházely v letech 1860-1891, mezi nimiž nechybí ani ten (alespoň pro mě) nejslavnější „Kam s ním?“ (1886), kde se autor zamýšlí nad tím, kam vyhodit starý slamník - přesněji starou slámu ze slamníku. Jako jediný fejeton mi utkvěl v paměti ze školních lavic, ani nevím proč, ale pamatovala jsem si ho dost podrobně.

Jan Neruda se ve svých fejetonech ohlíží po mnoha různorodých tématech, které zpracuje velmi čtivým způsobem. Přestože někdy jde o závažnější náměty, jako třeba přeplněné a páchnoucí hřbitovy, politika, rozdíly mezi chudobou a bohatstvím či peníze jako idea, tak je ukazuje v poučném, ale i humorném světle, přesto nejde o trapný vtip.
Dotkne se ovšem i téma módních barev v oblečení, mizení malých hospůdek, pražských hokynářů, jaký pohřeb je lepší (výhodnější) nebo ženy v mužských profesích (lékařky, právničky a kněžky). Dokázal si všímat běžných věcí všedního života, ale též mimořádných událostí ve společnosti. Obsah témat jeho fejetonů je obdivuhodná.

Hodně jeho fejetonů se odehrává v Praze, a tak v nich můžete poznávat malebná i méně krásné zákoutí uliček a různé obyvatele čtvrtí. Z popisu je patrné, že autor má toto město hodně v oblibě, i se všemi jeho nedostatky. Dokáže čtenáře až nalákat k procházce, aby všechnu tu krásu mohl spatřit na vlastní oči.
Již procházka na Hradčany poskytuje mnoho krás. Sotvaže vyjdem ku Hradu nahoru, máme jednu z nejrozkošnějších vyhlídek na mocnou Prahu. Pod námi jsou zahrady Gaetánské, bohatá Malá Strana s vyčnívajícími, starověkými paláci a kostely, naproti nám zelená hora Petřín s bělajícími se kapličkami, povznesený Strahov; v dálce vidíme velebný Vyšehrad, celé Nové, Staré i Josefovské Město leží vlevo krásně rozetřeno, za posledním trčí černé komíny průmyslového Karlína, a Vltavu může oko sledovati od Podola až k libeňskému záhybu. Pro svou povznešenost mají Hradčany více otevřených, ještě krásnější vyhlídky poskytujících míst, jakými jsou zvláště předhradí nad Starozámeckými schody, Chotkovy sady a Mariánské hradby, hořejší část Hluboké cesty, zahrada Strahovská, a přede všemi čarovný Petřín.
„Procházky po Praze“ - 1862 (str. 14 - 15)
Nerudovy fejetony jsou nadčasové, protože jsou sice psány v 19. století, ale během čtení si uvědomíte, že spousta tehdejších nejen společenských problémů je stále stejná. A tak se z nich může poučit i dnešní čtenář.

Možná budete namítat, že je to úplně jiná doba a tudíž i jiné mravy. Ženy jsou zastoupeny v mnoha mužských profesích a slámu už dávno do matrace necpeme. Jistě, některé problémy jsou snad již vyřešeny, ale jiné přetrvávají.
Vezměte si třeba fejeton „Ze starých hospůdek“ (1862), kde se pan Neruda zamýšlí nad mizejícími malými hospůdkami, které nahrazovaly větší podniky. Nepřipomíná vám to něco z dnešní doby? Třebas nejde zrovna o hospody, ale o kavárny. Spousta maličkých a krásných kaváren mizí v nenávratnu a nahrazují je velké Starbucksy, kam lidé jen přiběhnou, koupí si kafe do kelímku a zase frčí dál. Kde je touha se na chvíli zastavit a posedět v milém prostředí kavárny?

Kniha Fejetony jsou obstojným ohlédnutím za fejetonovou tvorbou velikána Jana Nerudy, které by si měl přečíst každý uvažující člověk.

Název: Fejetony
Autor: Jan Neruda
Vazba: Vázaná
Počet stran: 136
Vydal: Fragment, 2011 (1. vydání)

Komentáře

  1. Tys mě nalákala :). Já zrovna dneska dočetla naprosto skvělou knihu o K. J. Erbenovi - Vřeteno osudu.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Velmi děkuji za váš komentář.