neděle 8. listopadu 2015

Rozlet Gemmy Hardyové – Margot Livesey

Novodobá Jane Eyre, změnila se doba, ale příběh je stále stejný...

Gemma Hardyová je sirotek, vyrůstá u tety a strýce, ale po jeho smrti je Gemma poslána na internátní školu, kde kromě učení musí ještě zvládnout pracovat a ponižování od ostatních. A přesto si tu najde kamarádku... Pak však musí odejít a nakonec si najde práci jako vychovatelku pro dívku Nell, na kterou její otec pan Sinclair nemá čas a dívenka trochu divočí. Ale až tady na odlehlém skotském ostrově Gemma konečně nachází pocit, že někam patří. Jenže minulost pana Sinclaira i touha Gemmy po pravdě okolo její rodiny se náhle ožívá a všechno se komplikuje...
Najdou k sobě cestu? Odejde Gemma pryč? Budou nakonec s panem Sinclairem spolu? Nebo tajemství minulosti všechno zničí?

Rozlet Gemmy Hardyové je napsaná na motiv Jany Eyrové a příběh také plyne podle jejího dějového schématu, i když se tu najde několik odlišností, takže je čtení maličko překvapivé, tedy alespoň v pár momentech. Například závěr je až trochu pohádkový.
Kdo četl Jane Eyre, tak zase příliš překvapen nebude, jelikož je kniha vážně hodně jako přes kopírák. Změnila se doba, ale předsudky jsou stále stejné, až se nechce zdát, že se příběh odehrává v 60. letech 20. století.

Gemma je takové ošklivé káčátko, které potřebuje čas, aby vykvetlo do krásné labutě, jenže všichni okolo ji život znepříjemňují a ona jen s obtížemi hledá své místo. Zároveň touží odhalit svoje kořeny a vydat se na Island. Prostě potřebuje zjistit kdo je.
Dokud žil strýc, tak se měla dobře a vyrůstala společně s jeho dětmi, jenže po jeho smrti se všechno změnila a teta ukázala svou pravou tvář. Proč by u sebe doma měla trpět nějaké sirotka bez peněz? Potřebuje se dívky zbavit, a tak jí pošle na přísnou internátní školu, kde Gemmu ponižují a ničí jakékoliv známky svobodné vůle.
Sklopila jsem dalekohled a viděla, že pan Sinclair je na nohou a míří k okraji útesu. „Víte,“ řekl, „že jsou lidé, kteří nemohou chodit na vyvýšená místa ne proto, že by se báli výšek, ale protože pocítí nesmírnou touhu skočit?“
„Já se výšek nebojím - tedy většinou -, ale skočit by se mi také nechtělo.“
„Nebojácná Gemma.“
(str. 237)
Pan Sinclair je ukázán jako dost tvrdý muž, který v sobě má dobré srdce a touhu po lásce. Svou dcerku má hodně rád, ale prostě na ni nemá čas, protože musí vydělávat peníze. Hlavně má tajemství, jenž si sebou táhne jako železnou kouli, které se nemůže zbavit. Jen je velká škoda, že pan Sinclair nedostal více místa, takhle se celá kniha točí pouze kolem Gemmy.

Kniha se čte velmi snadno a příliš se nevleče, přesto mi přišla jednodušší než Jane Eyrová, která je překrásně napsaná a dobře propracovaná. Tohle je spíše oddychové čtení s romantikou a těžkým životem hlavní postavy. Dá se předvídat, že nakonec se všechno v lepší obrátí.

V příběhu je popsáno těžké zacházení s Gemmou u tety i na škole, kde musí dřít a učit se jen proto, aby s ní ostatní zacházeli jako s onucí. Rozhodně to ovšem není tak hrozné jako prožitky Jane Eyrové, tam to bylo daleko horší. Celá tahle kniha je takový slabší odvar své předlohy.

Rozlet Gemmy Hardyové je příjemné romantické počtení, které jistě potěší příznivce Jane Eyrové, ale srovnávat se to nedá. Netvrdím, že je kniha špatná, to vůbec ne. Je čtivá a užijete si hlubší příběh i romantiku, ale na předlohu jí něco chybí.

Hodnocení: 70%

Název: Rozlet Gemmy Hardyové (orig. The Flight of Gemma Hardy, 2012)
Autor: Margot Livesey
Překlad: Čeněk Matocha
Vazba: Vázaná
Počet stran: 464
Vydal: Plus, 2014 (1. vydání)

Žádné komentáře:

Okomentovat

Velmi děkuji za váš komentář.