Cesta Rudé tanečnice - část druhá - Lucie a Petra Lukačovičovy a další
Druhá část
dobrodružné fantasy, které je napínavé a skvělé odpočinkové počtení…
Anotace:
Signor
Torrenti, jeden z nejvlivnějších mužů v Lekantě, vžene kvůli staré zášti své
město znovu do války s Asmánií. Všichni musí postupně volit, jak se k
nadcházejícím krvavým událostem postaví. Drahokam Rudá tanečnice putuje z jedné
chladnoucí ruky do druhé, aby nakonec dočasně skončila u Paola Morina, šéfa
lekantské kontrarozvědky. Pomůže tajemný kámen Morinovi k vítězství nad
obávanou Rhiannou Salvatorou, soupeřkou, proti které všechny běžné postupy
selhávají?
……………..
Na knize pracovalo
pět autorů - Lucie a Petra Lukačovičovy, Barbora Beránková, Petr Urban a Adéla
Vaňková, kteří společně vytvořili zajímavé počtení, které by se žánrově dalo
zařadit spíše mezi dobrodružné romány s piráty, než mezi fantasy.
„Přinejmenším do večera se to nedozvíme. Tak pojď, vymyslíme si nějakou verzi pro chlapce, dřív než přijdou s vlastní a bude to přinejmenším mořská příšera, která ty lodě stáhla ke dnu.“
Po tom všem, co spolu prožili, už by se jim Vicente ani nemohl divit.(str. 135)
Kniha navazuje na
předchozí díl a společně tvoří ucelený příběh o zkorumpované politice Lekanty,
námořnících, pirátech, zrádcích, Asmánech a také o rudém drahokamu známém jako Rudá
tanečnice, pro jehož získání se mnozí neštítí vraždy. Vždy když se kvůli němu
prolije krev, rudá záře drahokamu zatančí do rytmu krve.
Máme možnost
sledovat další osudy všech postav z minulé části, nebo alespoň těch, které
přežily. Kapitán Yliador Vicente, Celandrina
Fortunato, nekromant Giocoma, Hnědoočko, Elevado, signora Salvatora, signor
Torrentti nebo Paulo Morina a další postavy se ucházejí o vaše sympatie.
Nekromant se rozmáchl a vzal protivníka přes hlavu. Muž se se skučením skácel na zem. Pokusil se vstát, ale Alazer udeřil znovu. A znovu. A ještě jednou.„Už… se nehýbe…“ zaajíkla se Celandrina.„Jen jsem chtěl mít jistotu,“ vyrazil ze sebe nekromant.„Zabil jsi ho?“Mlčel.„Zabil jsi ho, Alazaare?“„Nevím. Doufám, že ne.“ Začínal se třást.„Myslela jsem… že mrtví ti… nevadí.“„Při Moraně! Já s mrtvými mluvím, ale… ale… ne… nevyrábím je!“ ustoupil od ní, jako by se jí bál.(str. 7)
Konečně se dočkáme
pořádné námořní bitvy, a pak také pirátského přepadení, což ději dodá pořádnou
dávku napětí a atraktivity. První část byla totiž více na představení postav a
dějových linií, než na větší akci, což tato druhá část čtenáři o dost
vynahradí.
Kapitán Vicente je
námořník každým coulem, a když se mu naskytne příležitost jít do bitvy proti
Asmanům, tak neodmítne. Přesto si však ponechává své zásady a nenechá se
strhnout rozkazy či domnělým vítězstvím, které přineslo velké ztráty, ale ty
nikdo nevidí. Vicente prostě nedokáže být slepý nebo se s danou situací smířit,
on bojuje dál.
„Vy mě nemůžete ztratit, admirále, protože jste mě nikdy neměl,“ řekl a náhlá lehkost mu zamotala hlavu, jako by se těmi slovy opil.„Patříme každý do jiného světa. Vy patříte so světa kde jsou pocty a sláva důležitější než spravedlnost. Já patřím na moře.“(str. 112)
Politici v Lekantě
jsou stále stejní a rádi posouvají lidskými životy jako s figurkami na pomyslné
šachovnici, až se na to chvílemi nedá dívat. Celandrina se bohužel ocitla
uprostřed všech intrik, dokonce i její otec kuje své pikle, protože se rozhodl
pro snadný obchod – výhodně provdat svou dceru…
Kniha se čte
jedním dechem a snad ještě lépe než předchozí část, kde se spousta postav a
vlastně i celý děj představoval, a až zde dostal pořádný prostor se rozvinout
do všech stran. Jen doporučuji ostražitost, abyste si postavy a všechny jejich
pletichy uhlídali.
„Nu, možná bych měl,“ odvětil Yliador, i když si ještě sám nebyl přesně jistý, kde má ten nápad hlavu a kde patu. „Můžeme vzít Tiffany… a přeložit na ni tvé muže.“Jakmile Vicente uviděl, že mu to vyneslo stejně zděšené výrazy u jeho posádky, jako u pirátů na druhé straně, věděl, že je to výborný nápad.(str. 145)
Přestože tu jsou
nekromanti, kteří se svými mrtvými kují další pikle a dokážou s dějem pořádně
zacloumat, tak bych knihu zařadila spíše mezi dobrodružné romány, než mezi
fantasy příběhy. Předpokládám, že kniha zaujme příznivce obou žánrů.
Jen závěr mě
trochu dožral, protože nemám ráda otevřené konce. Jistě, hlavní zápletka se
dočkala svého vyústění, ale zbylo mnoho otázek ohledně postav i děje. A tak
nezbývá jen doufat, že se třeba jednou dočkáme dalšího pokračování.
Hodnocení: 80%
Název: Cesta Rudé tanečnice - část druhá
Autor: Lucie a Petra Lukačovičovy a
další
Vazba: Brožovaná
Počet
stran: 216
Vydal: Epocha
- edice Pevnost, sv. 82, 2013 (1.
vydání)
Komentáře
Okomentovat
Velmi děkuji za váš komentář.