neděle 13. dubna 2014

Recenze: Čtvrtý králův pes - František Niedl

První díl historické trilogie o Hynku Tasovi z Boru, která v sobě ukrývá mnohé...

Česká země je pod vládou krále Václava IV. a do své rodné vlasti se po mnoha letech vrací Hynek Tas z Boru, který na Castello Nuovo prodělal tvrdý výcvik a stal se z něho středověký osobní strážce zvyklý plnit rozkazy a zabít všechny, kteří mu stojí v cestě. Přijel do Berouna, aby dohnal město k odpovědnosti za popravu jeho otce a bratra, kteří byli oběšeni namísto řádného setnutí hlavy, jak se na šlechtický původ sluší a patří. Po zavraždění několika lidí v hostinci ho nechá král Václav zatknout a Tasovi hrozí oprátka. Jenže krále tento bojovník, který vždy říká to, co si doopravdy myslí, zaujme a najme si ho jako svého osobního strážce. A tak se z Tase stává „čtvrtý králův pes“, spává v králově komnatě na zemi a střeží krále před všemi nepřáteli...
Ovšem dějiny se už dávno dali do pohybu a český král Václav ztrácí Římskou korunu a jeho bratr Zikmund Lucemburský, král uherský se ho snaží připravit i o český trůn. Mistr Jan Hus zatím káže v Betlémské kapli, ale zemí se brzy rozlije krev nevinných lidí a král Václav, syn velkého Karla IV., odmítá cokoliv dělat a raději holduje alkoholu a ženám... Naštěstí je tu jeho věrný Tas, který se nebojí na svém koni Flaviovi vyhlásit Zikmundovi osobní válku za smrt svého psa Césara...
.............

Hynek Tas z Boru je rozhodně zvláštní a rozporuplná postava, která si ovšem hned od počátku získala mé sympatie, na rozdíl od krále Václava. Ve středověku by všichni očekávali rytíře v blyštivé zbroji hodného velkých skutků, jenže skutečnost byla úplně jiná. Pletichaření a úplatky bujeli asi v každé době, a kdo chtěl moc, musel být ochoten si ušpinit ruce, nebo si na to někoho najmout.

A tady se Tas jeví jako přelud, vypadá sice jako hrdlořez a zabít dokáže během několika okamžiků jak mečem, tak holýma rukama, ale přitom je to správný chlap. Cení si cti a věrnosti, král Václav se na něho může za všech okolností spolehnout, protože splní každý rozkaz. Svou kamennou tváří může působit jako studený čumák, ale on je pouze poučený ze života, že dávat najevo emoce je slabost a snadno to může vést k úmrtí. Jeho vlastní otec ho v šesti letech odložil v klášteře a už se pro něho nevrátil, přestože mu to slíbil.
Tas je zvyklý všem (i králi) říkat pravdu, i když není pěkná a tím se od těch dvorních patolízalů odlišuje úplně nejvíce. Navíc si určité věci dokáže brát velmi osobně, a to je pak jeho pomsta krvavá a strašlivá, protože bez slitování pobije všechny viníky. A tak například kvůli smrti svého psa Césara, kterého dostal od krále, vyhlásí osobní válku Zikmundovi králi uherskému a bojuje s jeho vojáky po celé zemi.
„Pane bože!“ povzdechl si pan z Lichtenštejna. „Už se nedivím, králi Václave, že si držíš člověka, kterého ani blesk nezabije.“ Pak se naklonil blíž ke králi a pošeptal mu do ucha: „Nicméně, není poněkud neopatrné spát s takovým člověkem sám v jedné místnosti?“
(str. 345)
Král Václav se do historie nevepsal zrovna lichotivě, jenže ono žít ve stínu takového velikána, jakým byl jeho otec Karel IV., je velmi těžké. Všichni ho s ním srovnávají, a protože se otci rovnat nemohl, ta to vzdal. Jeho vládnutí jde od desíti k pěti, šlechta si dělá, co chce a jeho bratr Zikmund by ho nejraději připravil o korunu (možná i o život). A tak Václav pije, užívá si žen, je silně náladový a nejraději pobývá na svých hradech.

Tas a král Václav jsou naprosto rozdílné povahy, které se často doplňují, ale též mezi nimi dochází k slovním roztržkám. Hlavně díky Tasově schopnosti říkat pravdu za každou cenu a pěkně z očí do očí, král ne král. Je s podivem, že Václav ho u sebe snese, protože ostatní by už dávno nechal popravit, ale Tase ne, mají velmi zvláštní vztah.
„Můj otec, slavný císař Karel, by se před spaním ještě pomodlil,“ uchechtl se už v posteli král. „Ale y od toho dnes opustíme, ostatně platíme si dost kněží na to, aby to udělali za nás.“
(str. 25)
Královna Sofie to s Václavem rozhodně nemá jednoduché, navíc se jí nepodařilo mu porodit dědice, což nese velmi těžce. Je stoupenkyní nové víry a podporuje mistra Jana Huse.

Domnívala jsem se, že půjde jen o historický román ze středověku, ale to byl omyl. V knize je toho mnohem více, hlavně díky Tasovi, který se nerozpakuje zabíjet bez rozdílu a diplomacie pro něho vážně není.
Máme tak možnost vidět historii i z pohledu „obyčejného“ vojáka plnícího královo rozkazy, zároveň se mu podařilo nevědomky vykonat velké věci. Třeba se setkat i s velikánem té doby, mistrem Janem Husem a vést s ním debatu o jeho vizi království nebeského na zemi.
„Dobře tedy. Vždyť já tě přeci k ničemu nepřemlouvám,“ usmál se mistr filozofie a bakalář teologie Jan. „Jsi dost inteligentní na to, abys sám rozpoznal, co je správné a co ne. Ale obraťme list. Máš pěkného psa,“ změnil téma mistr Jan.
„Patřil králi. Ale pak se sám rozhodl změnit pána a nám milostivý král to uznal.“
Mistr Jan se rozesmál.
(str. 213)
Autor navíc děj doplňuje o další související odkazy na politické pikle, které čtenáři pomohou se lépe zorientovat v dějepisném pozadí. Jen neočekávejte nudná fakta, tady se před vámi rozprostírá historie vykreslená velmi surově a realisticky. Klidně se vám může stát, že o nějaké své oblíbené historické postavě ztratíte iluze, protože ji uvidíte v pravém světle.
Bylo hrozné sledovat, čeho jsou schopni lidi pro dobro, nebo moc. Nakonec to vyšlo na stejno a znamenalo jen další prolití krve nevinných lidí, drancování a loupení. Ideály, které skončily úplně jinak, než jak si je mistr Jan Hus vysnil...

Kniha je plná vojenských střetů a politiky, ale také se zde odvíjí osudy známých i neznámých postav historie. Vše je zde příjemně v souladu, a tak si čtení užije každý, kdo má rád napětí, sarkastický humor a zajímavé postavy s hlubší charakteristikou. Je zajímavé sledovat, jak se kdo vybarví a třeba se stane zrádcem nebo hrdinou, i když byste ho na to zpočátku netipovali. Ono stejně záleží, jak se na činy podíváte.

Výborný zážitek a autorovi tleskám za to, jakým způsobem zpracovat historii a vytvořil čtivý děj, vyladil postavy a udržel napětí po celý příběh.  

Hodnocení: 90 %

Název: Čtvrtý králův pes
Autor: František Niedl
Vazba: Tvrdá s přebalem
Počet stran: 352
Vydal: Moba, 2013 (2. vydání - upravené)

2 komentáře:

  1. Super recenzia, Františka Niedla mám veľmi rada a túto knihu som od neho ešte nečítala. Začala som rovno pokračovaním Čas vlků a to sa mi veľmi páčilo. Presne ako píšeš, perfektné spracovanie postáv, napínavý dej a historické skutočnosti poňaté veľmi zaujímavo. Môžem potom odporučiť aj jeho ďalšie knihy, napr. Poslední batalion alebo Platnéř, boli tiež veľmi dobré. :)

    OdpovědětVymazat
  2. Díky za recenzi, po téhle knize jsem koukala a vypadá to, že nebudu litovat :)

    OdpovědětVymazat

Velmi děkuji za váš komentář.