neděle 16. února 2014

Recenze: Láska a tma - Mika Waltari

Silný milostný příběh plný bolesti a lásky a erotiky přináší nevšední literární zážitek...

Příběh je psán z pohledu vypravěče, jenž vede dialog (nebo spíše monolog) se svou současnou milenkou. Vypráví jí o své dávné lásce, vztahu k ženám a lásce. V několika časových liniích se objevuje jeho nenaplněné, chlapecké vzplanutí k dívce jménem Marvi, která je v době vyprávění již mrtvá, jejich znovu shledání během války, kdy se léčil na psychiatrické klinice a láska k Marvi mu hodně pomohla. Dále pokračuje v přiznání ke své prvotní vášni k současné milence (té, které to celé vypráví), ale i pomalé vyhasínání jejich milostného vztahu. Z jeho vyprávění je jasné, že jejich cit zhasl již dávno a je na čase jít dál...
.....................

Mika Waltari (1908 - 1979) je u nás znám jako autor historického románu Egypťan Sinuhet, ale on napsal mnoho více nádherných děl, které stojí za pozornost čtenářů. Je autorem vícero rozsáhlých historických románů, detektivek, pohádek a také filmových scénářů.

Láska a tma je novela, která je velmi autobiografická (autora lze objevit ve vypravěči) a zároveň silně erotická, což z ní dělá něco neodolatelného, když si uvědomíte v jaké době je napsaná.
Jde o příběh zakázané a neuskutečnitelné lásky, silného milostného citu v každodenním světě, ale také hořké, až melancholické vyznání samotného autora. Literatura a jeho tvorba se pro něho stal nejdůležitější věcí život, kvůli tomu je ochoten obětovat osobní život i blízké. Vše, co prožívá, jako jsou radosti, smutky, city a neřesti, je pro něho pouze podkladem pro příběhy o povaze lidské duše, která je komplikovaná a stvořená z více vrstev.
„Ona doslova rozkvetla. Pleť se jí rozjasnila, oči zářily. Z čiré lásky. Vůbec nepochybuju, že mě doopravdy a upřímně milovala. Nicméně zhruba za měsíc po těch vyznáních už byla vdaná za někoho jiného.“
(str. 8)
Láska sebou přináší jen bolest, která je často větší než člověk dokáže unést. Tak k čemu je vlastně láska? Proč po ní lidé tolik touží? Sám autor potřeboval spoustu lásek, ale vždy se vracel ke své manželce, která se pro něho stala jakýmsi přístavem jistoty.
Vypravěč z příběhu si plně uvědomuje zkázu, kterou láska přináší, a proto se pro něho milostné vztahy stávají pouze přestupní stanicí pro další lásky. Nic netrvá věčně, jen vzpomínky zůstávají, a pokud chtějí lidé dál žít, tak se s nimi musí vypořádat jako se svými démony.

Láska je často nedotknutelná, hlavně ta první, která přetrvává ve vzpomínkách po celý život, a tak by to mělo zůstat. Ale co dělat pokud se spolu po letech opět setkáte? Má láska možnost znovu vzplanout? Nebo by raději měla už navždy zůstat vyhaslá?

Hlavní postava vzpomíná na svou první lásku Marvi, přemýšlí o jejich setkáních a pocitech. Byla to opravdu láska? Nebo se jen v těžkých chvílích potřebovali, aby se pak mohli vydat v životě dál? Zvláštní na tom je to, že tyto úvahy vypráví své současné milence a zároveň si začíná uvědomovat, že jejich vztah vychladl, stejně jako kdysi s Marvi... Mají ještě naději? Alkohol vše zabije, ale jim pomáhá, alespoň na krátký čas...
„...Klečel jsem před ní na kolenou. Rozepnul jsem jí halenku. Nahá prsa měla tak krásná, až jsem úplně oněměl. Tak oslnivě půvabná krása, tak palčivě nádherná, že se do ní nevešla ani jedna špatná myšlenka. Mou opilou ruku to úplně uklidnilo. Zastavilo to má ústa. Nedokázal jsem už ani pomyslet na to, že bych se jí takto dotýkal. Jen jsem přitiskl čelo k jejímu nahému ňadru. Bylo stejně chladné a nedotčené jako tehdy, když jsem je jako malý kluk poprvé ucítil v ruce. Marvi, řekl jsem, nic tak krásného si nezasloužím. Ani kdybych umíral, nezasloužím si to. No, byl jsem opilý. A potom...“
„A potom,“ zopakovala nemilosrdně.
„Potom jsem se svalil do její postele a usnul jako špalek...“
(str. 50-51)
Celá novela byla prazvláštně úchvatná, a přestože je krátká, tak její přečtení dokáže až vyčerpat. Nutí čtenáře k zamyšlení nad obsahem knihy, láskou, bolestí, lidskými osudy, alkoholem i nad vypravěčem.

Velká část je postaveno na vzpomínkách a pocitech, které se odehrávají v několika úrovních, proto nejde o nejsnadnější četbu, přesto k sobě dokáže čtenáře připoutat. Jde o milostný příběh s erotickými prvky, vždyť to k pravé, realistické lásce patří. Přitom je mezi řádky něco mnohem důležitějšího, něco co musí každý čtenář objevit sám.

Láska a tma je nevšední literární zážitek, který vám ulpí v paměti, a vy se přistihnete, že se k němu v myšlenkách vracíte. Autor si pohrává se slovy a tím vytvořil něco úchvatného a dokonalého.
Drobná, nenápadná knížečka, která v sobě skrývá mnohé... rozhodně ji všem doporučuji.

Hodnocení: 100 %
Velmi děkuji nakladatelství Hejkal za poskytnutí výtisku k recenzi.

Název: Láska a tma (orig. Koiranheisipuu, 1961)
Autor: Mika Waltari
Překlad: Markéta Hejkalová
Vazba: Tvrdá s přebalem
Počet stran: 120
Vydal: Hejkal, 2013 (1. vydání)
Doporučená cena: 229 Kč

Žádné komentáře:

Okomentovat

Velmi děkuji za váš komentář.