sobota 24. srpna 2013

Recenze: Slepá bohyně - Anne Holtová

Mrazivá norská detektivka, kde má policie i advokáti plné ruce práce, a to buď se zametáním stop po spáchaných zločinech, nebo jejich odhalování protože spravedlnost je „Slepá bohyně“.

V parku je nalezen brutálně umlácený narkoman Ludvig Sandersen, případ má na starosti inspektorka Hanne Wilhelmsenová a prokurátor Håkon Sand. Takových případů už bylo, proto je policie trochu laxní. Jenže pak se udá sám vrah, který trvá na tom, aby ho zastupovala advokátka Karen Borgová. Ta je ovšem zároveň i svědek, protože to ona našla tělo. Zdá se, že případ je vyřešen - mají oběť i pachatele, tak není o čem diskutovat. Následně je však zavražděn Sandersenův advokát a to nemůže být náhoda. S teorií drogových kšeftů přijde Hanne, i když jí zpočátku málokdo bere vážně. Brzy se objevují stopy vedoucí mnohem výš, než si dokázala představit. Navíc je tu někdo, kdo nechce žádné svědky a mrtvých přibývá...

Dokáže Hanne rozplést složitý případ? Nebo se ztratí ve slepých uličkách šifer a návnad? Kdo stojí v pozadí prodeje drog? A existuje někdo takový vůbec?
..........

První díl úspěšné detektivní série o vyšetřovatelské dvojce Hanne Wilhelmsen a Håkon Sand, ve které norská autorka Anne Holt zúročila zkušenosti u policie a z právnické praxe, což jí pomohlo vykreslit podrobný postup policejních vyšetřovatelů. Musejí spolupracovat, i když sou povahově odlišní, alespoň se tak vzájemně doplňují a tvoří sehraný tým.

Jak už to u severských krimi bývá, tak hlavním faktorem knihy je napětí, které děsí detaily. Pomalu jsou vyšetřovatelům předkládány indicie a z nich musí vybrat správnou cestu. Často tápou ve tmě a čas hraje v zásadě proti nim. Jen chvíli trvalo, než se děj rozeběhl, začátek tak byl maličko zdlouhavý, ale nic co by se nedalo vydržet.

Postavy jsou dobře vyobrazené a hlavně jsou lidské - nejsou dokonalé, mají své chyby, řeší osobní problémy, často zasahující do práce, ale kupodivu nepropadli alkoholu, jak to v severských detektivkách bývá. Možná je to ještě čeká, ale o tom až v dalších dílech, které si určitě nenechám ujít, protože tahle kniha byla báječná.

Název knihy „Slepá bohyně“ je odvozen od klasického vyobrazení Spravedlnosti - žena s váhami a šátkem přes oči, ale tady trochu podvádí a vykukuje, aby všichni viníci byli po zásluze potrestáni. I když policie s tím má dlouho velké problémy a až v závěru konečně všemu přijdou na kloub.

Děj je propracovaný a pěkně poskládaný, proto případ z počátku vypadá banálně (zabitý narkoman, to je častý obrázek), ale v závěru jde všechno do takových obrátek, že většina možných i nemožných podezřelých je po smrti a policie jásá nad uzavřeným případem. Ale je to skutečně pravda? Nebo bylo všechno trochu jinak? A možná se odehrálo tak, jak si to nikdo neumí představit. Tato nejistota čtenáře dohání k šílenství, a závěr, kdy se vše vyjasní, stojí za to napínavé čekání.
Kdyby potkal malé zelené Marťany s červenýma očima, nemohl by vypadat překvapeněji.
(str. 185)
V knize je použity zajímavé jazykové kličky a sarkastický humor, který často bere vítr z plachet i těžkým zločincům nebo ostříleným policistům, což působí realisticky. Vše je sladěné a do detailu promyšlené a já nemám, co vytknout.
Tleskám norské autorce Anne Holtové, protože toto je vynikající prvotina a skutečně se těším na další knihy s vyšetřovatelskou dvojicí Hanne Wilhelmsen a Håkon Sand.

Slepá bohyně je severské krimi, které zaujme každého, a to nejen milovníky tohoto žánru. Já ji mohu jedině doporučit všem. Napínavé okamžiky se tu střídají s detektivní prací, výsledky i dumáním nad okolnostmi zločinu. Výborné počtení, které působí živě a reálně. 

Hodnocení: 5/5

Velmi děkuji Knihcentrum.cz za poskytnutí výtisku k recenzi.
Knihu si můžete objednat na jejich stránkách:


Název: Slepá bohyně (orig. Blind gudinne, 1993)
Autor: Anne Holtová
Překlad: Klára Dvořáková Winklerová
Vazba: Tvrdá s přebalem
Počet stran: 296
Vydal: Jota, 2013 (1. vydání)
Doporučená cena: 318 Kč

2 komentáře:

  1. Sarkazmus zbožňujem. Na druhej strane, detektívky nezvyknem čítať . Snáď by som mohla urobiť výnimku. :)

    OdpovědětVymazat
  2. Zrovna pred pár dňami som dočítala druhý diel z tejto série Požehnáni ti, kdož žízní (http://miklasova.eu/knihy-2/anne-holtova-pozehnani-ti-kdoz-zizni/) a bola som rovnako nadšená. Určite si musím zohnať aj ostatné autorkine knihy a začnem asi touto.

    Čo ma ale v tvojej recenzii zaujalo, je veta "kupodivu nepropadli alkoholu, jak to v severských detektivkách bývá". Ja si teda vybavujem len dve postavy (Harry Hole od Joa Nesbøa a snáď trochu i Malin Forsová od Monsa Kallentofta), ktoré majú alkohol radšej ako je bežné, ostatní vyšetrovatelia severských krimi, na ktorých som narazila buď nepijú vôbec, alebo len v norme. Samozrejme nemám prečítané všetko. Alkohol ale dokáže s ich povahami a vyšetrovaním celkom zamávať, a celkovo mi príde, že keď majú vyšetrovatelia osobné problémy, knihy sú svojím spôsobom realistickejšie a pútavejšie, preto sa chcem spýtať, ktorí sú tí ďalší, resp. v ktorých severských krimi bojovali hlavné postavy nielen so zločincami, ale aj alkoholom. Nech sa popozerám po nových objavoch, na ktoré som doposiaľ nenarazila. Vďaka :)

    OdpovědětVymazat

Velmi děkuji za váš komentář.