Recenze: Brány pekel - F. R. Tallis

Pronášet nadarmo sliby se nevyplácí, hlavně pokud při porušení můžete přijít o duši. „Brány pekel“ se už otvírají...
 

Mladý, sebejistý lékař Paul Clément se při pobytu na karibském ostrově setkává s domorodým náboženstvím, kdy byl svědkem zničení tzv. živého mrtvého. Šaman ho přinutil přísahat, že o tom nikdy nikomu neřekne, pokud by přísahu porušil, jeho duše připadne peklu. Paul to však nebere vážně, celé to jsou přece jen povídačky, nebo ne?
Po návrtu do Paříže se začne zabývat neurologií a resuscitací pomocí elektrické baterie, což je na tu dobu (19. století) průlomové a dost lékařů na něho pohlíží jako na blázna. Paul si však zároveň pohrává i s myšlenkou života po smrti, když několik „oživených“ pacientů vypráví o světlu a nádherném pocitu lásky, který vyzařovat z bílého světla. Aby mohl dokázat, že smrt není konečný stav, prozradí svému kolegovi příběh o živých mrtvých, který zažil na ostrově. Pak se rozhodne, že posmrtný život prozkoumá, tím, že si zastaví srdce a kolega ho pak oživí.
Plán to byl jednoduchý, jenže asi pozapomněl na přísahu, kterou dal šamanovi, proto Paul nespatřil žádné bílé světlo a tunel do nebe, ale místo toho se proletěl expres dolů do pekla, kde spatřil odporné démony mučící duše. K tomu si ho jeden z démonů všiml a málem na něho skočil. Naštěstí byl v tom okamžiku oživen, ale svému kolegovi neřekl o peklu. Po návratu na sobě začal pozorovat znepokojivé příznaky - vadilo mu světlo, přes den byl velmi unavený a v noci plný síly, nehty mu rostly velmi rychle a k tomu začal být náladový i krutý. Svou milou naprosto zničil a oddával se odpornostem, až jednou v okně nespatřil svou tvář, ale toho démona z pekla.
Co má dělat? Má nechat toho démona dál ovládat jeho tělo? Pomůže mu jeho přítel zvoník a kněz? Ale co když je démon silnější, než se domnívali? Přece se nevzdá získané svobody a to přinese jen další problémy. Paul brzy přinese smrt dalším lidem a to ho ničí. Nemohou se otevřít brány pekla?
..........
Autor nám předkládá historický horor, odehrávající se ve druhé polovině 19. století, s velmi zajímavým dějem, který je čtivý a hlavně napínavý až děsivý. Během několika scén vám naskočí husí kůže, protože peklo je zde vykresleno velmi odpudivě. I když mi hodně připomíná středověký zobrazení, kde jsou duše navždy proklety a učeni, aby se hříšníci snažili napravit ještě za života, protože po smrti už další šanci nedostanou.
A démony si rozhodně nepředstavujte jako nějaké nádherné padlé anděly, tohle jsou odporné plazovité stvůry s drápy, obrovským jazykem a křídly. Nic, co byste chtěli potkat. Vyžívají se ve věčném mušení duší a v ponižování, jako když znásilňují ženu přibitou ke kameni s vyvalenými střevy.


Pád pokračovat. Sledoval jsem rozeklaná skaliska, jezera špíny, holé lesy a pláně popela, a když jsem klesl ještě níže a byl již schopen rozlišovat pohyb postav v lidském měřítku, to, co jsem spatřil, mně sevřelo duši děsem. Prchající davy nahých mužů a žen, klopýtajících, klouzajících a padajících, stíhané okřídlenými, plazům podobnými tvory - v beznadějné snaze vyhnout se zajetí. Ti, kteří se ocitli v zadní části hnané masy, byli šleháni řetězy, stahováni z kůže a biti tak, že z nich zůstala jen krvavá kaše. Z vyvýšeného místa jsem sledoval démony lovící kořist v letu, vrhající se střemhlav dolů, aby mohli oběti nabodávat na vidle. Těla vyhazovali do vzduchu, nelítostně je masakrovali a zcela bez zájmu z nich kuchali vnitřnosti.
(str. 72)

Ke knize jsem přistupovala dost skepticky a příliš toho od ní neočekávala, ale o to více mě překvapila, protože dokáže být děsivá i bez potoků krve, což je u dnešních hororů dost velká vzácnost, ty se totiž obvykle řídí pravidlem - čím víc krve, tím víc horor. Tahle knih však dokáže napínavou i děsivou atmosféru vytvořit i bez nechutností, sice je tu několik scén, kde končiny létají vzduchem, ale jinak se soustřeďuje hlavně na pocity stísněnosti a hrůzy, za které by se nemusel stydět ani E. A. Poe. Kniha se totiž vrací ke klasice a to jí dělá ještě výjimečnější.

Prostředí 19. století je v harmonii s postavami, kterých je tu sice hodně, ale dost jich patří jen do určitých částí Paulova života a jen některé prochází celou knihou, ti ostatní nejsou příliš důležití. Přesto nám autor přichystal i nemilá překvapení, protože několik vcelku podstatných postav zahynulo, což mi přivodilo šok, protože to jsem nečekala. Nikdo si tedy nemůže být jist, zda se konce dožije a to dělá Brány pekel překvapující a osvěžují dílo, proti běžným monotónním knihám, které jsou neustále na stejné brdo. Čtenář je držen ve střehu, takže na nudu není místo.

Zároveň je patrné, že autor nevařil z vody, ale dal si práci s vyhledáním historických i okultních faktů, hlavně okolo vymítání démonů, nebo víry v brány do jiných dimenzí, třeba i pekla. Tyto informace propojil s příběhem a to mu dodává na věrohodnosti. Dále jsou vzadu i vysvětlivky, takže se dozvíme mnoho zajímavostí, třeba i něco o císaři Rudolfu II, který byl známý svou touhou pro okultní nauky a ve své sbírce měl mnoho artefaktů.

V knize však nejde jen o hororový příběh s démony, ale také si pohrává s věčným rozporem mezi vědou a vírou, protože i sám Paul je sice lékař, ale také věřící, i když má mnoho pochybností o všemohoucnosti Boha a pomocí debat se svým přítelem zvoníkem se snaží pochopit Boží vůli a třeba i dokázat, že po smrti lidé čeká nebe nebo peklo. Několikrát ztratil víru, ale vždy v sobě našel sílu, ť už sám nebo s něčí pomocí. A přestože se občas předvedl jako slaboch, nakonec byl odvážný a postavil se zlu, i když ho to mohlo stát život.

Příběh byl dobře propracovaný, takže se do něj čtenář mohl ponořit a vychutnat si atmosféru knihy, která zaujme již po několika stránkách. Chytí a nepustí, dokud není konec.
Ten se sice dal z části předvídat, ale nemohli jste si být jistí, protože děj dokázal několikrát hodně překvapit. Závěr tak klidně mohl dopadnout i jinak, a to se mi na knize taktéž líbilo.

Brány pekel je skvělý horor, s velmi vydařenou atmosférou hrůzy. Je to skvělá, děsivá oddychová četba pro dospělé čtenáře, kteří nad dějem rádi přemýšlejí a prožívají osudy postav.

Hodnocení: 5/5

Velmi děkuji nakladatelství Baronet za poskytnutí výtisku k recenzi.
Knihu si můžete objednat na jejich stránkách:

 
Název: Brány pekel (orig. The Forbidden, 2012)
Autor: F. R. Tallis
Překlad: Lucie Černá
Vazba: Tvrdá s přebalem
Počet stran: 336
Vydal: Baronet, 2013 (1. vydání)
Doporučená cena: 279 Kč

Komentáře

  1. Tahle knížka mi zrovna včera přišla jako výhra do soutěže na mém hororovém blogu :) Vypadá dobře!!
    "čím víc krve, tím víc horor" - souhlas, .. já miluju horory, ale mučení atd moc v lásce nemám.. jde spíš o tu atmosféru, pěkně jsi to napsala :))

    OdpovědětVymazat
  2. Už jenom ta obálka je dost strašidelná.

    OdpovědětVymazat
  3. Knihu jsem zrovna dočetla a byla velmi poutavá. Doporučuji všem. Velice mě zaujal popis exorcismu a začátky léčby elektickými šoky....má ruka ohledně výběru knihy v městské knihovně opět nezklamala :-)

    OdpovědětVymazat
  4. Doktor Jefferson, budu vždy ocení vaši práci v mém životě a také, aby můj život meaningful.My manžel je doma k mému a mé děti, a on se omluvil a já jsem mu odpustil also.Thanks moc za vaše úsilí a sil vašeho spelI, jsem se rozhodl opustit svou e-mailovou adresu na této stránce, takže budete slyšet po celém světě.
    doctorjeffersontemple@gmail.com

    OdpovědětVymazat
  5. Doktor KAKUTA, budu vždy ocení vaši práci v mém životě a také, aby můj život meaningful.My manžel je doma k mému a mé děti, a on se omluvil a já jsem mu odpustil also.Thanks moc za vaše úsilí a sil vašeho spelI, jsem se rozhodl opustit svou e-mailovou adresu na této stránce, takže budete slyšet po celém světě.
    kakutaspellz@gmail.com

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Velmi děkuji za váš komentář.