středa 26. září 2012

Recenze: Vidím to, co vrah - Jill Hathaway

Jaké by to bylo, kdybyste se mohli podívat na svět očima někoho jiného a vidět, co dělá? Možná by to bylo zajímavé a lidé by si více rozuměli, ale buďme reální. Nejspíš by to dopadlo katastrofou, protože by to byl vpád do soukromí. A přesně tohle zažívá náctiletá Sylvie, když ztratí vědomí, ocitá se v těle někoho jiného...

Děj:
Sylvie alias Vee se potýká s problémy - její sestra jí nesnáší, otec často není doma a ve škole patří spíše k neoblíbeným. Dřív tomu tak nebylo, ale od smrti její matky trpí Vee poruchou spánku tzv. narkolepsii (ale to není správná dignóza), takže může kdykoliv upadnout do bezvědomí. Jenže to není všechno, ona vlastně není v bezvědomí, ale ocitne se v těle toho, čí věci se naposled dotkla a vidí všechno jeho očima. Proto se Sylvie bojí dotýkat věcí a ostatní si myslí, že je cvok.
Poslední dobou se její stavy rapidně zhoršují a ona ztrácí vědomí stále častěji. Co však Vee udělá, když se ocitne v hlavě vraha, který právě zabijí její bývalou kamarádku? Všichni se domnívají, že spáchala sebevraždu, ale jediná Vee zná pravdu.
Dokáže Sylvie využít své "prokletí" a odhalit vraha? Nebo budou zabité další mladé dívky? Koho bude podezřívat policie? A nesouvisí všechno nějak s otcem Vee a jeho minulostí?
...
Sylvie Bellová (Vee) vypadá jako jiná náctiletá dívka, ale přesto se odlišuje. Ona sama si připadá divná, protože je postižena zvláštní poruchou spánku. Když byla mladší, snažila se otci vysvětlit, co se s ní během ztráty vědomí děje, ale on jí poslal k psycholožce. Od té doby se Sylvie naučila přesvědčivě lhát a nikdo o tom neví. Tím však ona sama trpí, protože by potřebovala někoho, komu by se mohla svěřit, aniž by se dostala na psychiatrii.
Sylvie se totiž během bezvědomí do těla jiného člověka a vidí, to co on. Systém mezi těmito přesuny není, může se to stát kdykoliv a vtělí se do kohokoliv. Existují totiž určité "spouštěče", to jsou věci jiných lidí, které v sobě mají ještě něco z majitele a může to být cokoliv - křeslo, oblečení, peníze... Není proto divu, že se Vee bojí čehokoliv dotknout a všichni jí považují za divnou nebo magora.
.
Můj názor:
Kniha mě dostala už svou anotací a obálkou, která je vážně moc povedená a nemůžu od ní odtrhnout oči. Anotace je zajímavá a já mám hodně ráda takovéhle knihy, kde je hlavní postava tak trochu divná. A po přečtení jsem ještě nadšenější a už se nemůžu dočkat dalšího dílu, který by měl v originále vyjít někdy na jaře příštího roku.
.
Mám ráda knihy, kde se všechno točí kolem hlavní postavy a čtenář má možnost jí porozumět a snažit se jí pochopit. Vee je hodně citlivá a připadá si osamělá, proto je v ději hodně jejích myšlenek a pocitů. A to nemusí vyhovovat každému.
Mě se to líbí, ráda "nahlížím" do hlavy divných lidí, čím větší magor, tím lepší. Jako příklad uvedu Dextera a Johna Cleavera z Nejsem sériový vrah, tyhle dvě postavy zbožňuji. Vee je naštěstí trochu jiná, hlavně není psychopat a vrah, ale stejně je svým naivním způsobem divná.
.
Příběh je čtivý a pohltí vás, takže ani nepostřehnete, že jste knihu dočetli. To se totiž stalo mně, četla jsem a najednou byl konec a já chtěla další díl.
Děj se zpočátku zdá jednoduchý, ale postupně se komplikuje, protože některé postavy se ukážou v negativním světle a jiné se přetvařují. K tomu tu jsou ty "skoky" hlavní postavy do jiných těl a to děj trochu ztěžuje. Ale myslím si, že není problém se v něm orientovat.
.
Sylvie pátrá po vrahovi a postupně podezřívá celkem dost lidí, ale toho skutečného ani omylem, ten se totiž umí maskovat. K tomu řeší trable s klukem Zanem, který se zrovna přistěhoval a Silvii se líbí. Jejich vztah je zvláštní, ale celkem jsem jim přála jiný konec, trochu více šťastnější.
Celkově mě závěr hodně překvapil, protože tohle bych nečekala, ale konečně jsme se alespoň dočkali i trochu akce, ta mi tu chyběla. Celý děj je totiž plný myšlenek a emocí, ale zdlouhavý mi vůbec nepřišel. Vraždy tu příliš popisovány nejsou, takže je děj trochu lehčí a trochu předvídatelný, ale konec ne, ten je zajímavý.
.
Vee mi je velmi sympatická, už jen svou vyspělostí a starostlivostí o mladší sestru Mattie . Jejich otec je silný workholik a doma příliš není. Dokonce, i když je Mattie na dně, protože její kamarádka (údajně) spáchala sebevraždu, tak jde klidně do práce a o svou sestru se má postarat Vee.
Vee a Mattie spolu příliš nevycházely, protože byly odlišné. Přesněji Mattie se stávala takovou, jaká byla před lety Vee - oblíbená roztleskávačka, dokonce i kamarádky má stejné. Vee však od této popularity odešla a nyní je ta divná. Ale vrahovo řádění jim vztah hodně vylepší.
Jen mi trochu vadil jeden okamžik. Aby se Vee na chvíli zbavila své sestry, tak jí klidně dala flašku rumu, aby byla s kamarádkou zalezlá v pokoji a jí neotravovala. To mi prostě k starostlivé Vee příliš nesedělo.
.
Mě se kniha líbila, ale někomu možná tak úplně nesedne, že je celá zaměřená jen na Sylvii a ostatní postavy nedostávají moc příležitostí se projevit.
.
Zajímavě působivý psychothriller pro náctileté dívky, který by mohl zaujmout i dospělejší publikum, a to hlavně svou krimi zápletkou a propracovanými postavami.
.
Hodnocení: 9/10
.
Velmi děkuji nakladatelství Fragment za poskytnutí recenzního výtisku.

Název: Vidím to, co vrah(orig. Slide, 2012)
Autor: Jill Hathaway
Série: Děsivé splynutí
Díl: 1
Překlad: Michaela Škultéty
Vazba: Měkká
Počet stran: 272
Vydal: Fragment, 2012 (1. vydání)
Doporučená cena: 199 Kč

Žádné komentáře:

Okomentovat

Velmi děkuji za váš komentář.